Francouzština je jen jedna

anebo ne ?

Francouzština je strašákem cizinců, to je prostě fakt. Pokaždé, když se někdo dozví, že mluvím francouzsky, okamžitě následuje otázka … a není to těžký ? Lidičky, je ! Ale věřte mi, stojí to za to.

Navíc tím, že řeknete, že mluvíte francouzsky, zdaleka nic nekončí. Není totiž francouzština jako francouzština. Ač se to nezdá, francouzština udělala díru do  světa a můžeme na ni narazit prakticky kdekoliv. Díky obsáhlé koloniální historii Francie se různými variantami francouzského jazyka mluví ve všech možných i nemožných koutech světa. Máme tak k dispozici pár desítek verzí francouzštiny. A to nepočítám všechny domácí způsoby mluvy …

Půlka světa po francouzsku

Máme totiž francouzštinu africkou se všemi jejími variantami, dále pak alžířskou, senegalskou, francouzštinu Burkina Faso, Pobřeží Slonoviny a Camerunu.

Na severoamerickém kontinentu je samozřejmostí francouzština kanadská se svými verzemi v Québecu, Ontáriu nebo Manitobě.

Dalšími jsou varianty haitské, guadeloupské a guyanské.

V Asii se francouzsky mluví v Kambodži, Indii, Laosu, Libanonu nebo Vietnamu.

A naši cestu zakončíme v Evropě, kde můžeme najít různé verze francouzštiny ve Švýcarsku, v Belgii a samozřejmě ve Francii.

Zde se dostáváme do finiše se všemi regionálními verzemi jakými jsou například francouzština alsaská, korsická, bretaňská, lyonská, savojská, nebo lingvistickými variantami jako argot nebo verlan.

Je to ještě francouzština ?

U verlanu bych se chtěla na chvilku zastavit, protože to je opravdu moc zajímavý nástroj komunikace, pokud nechcete, aby vám někdo rozumněl. Jedná se o metodu převrácení slabik ve slově tak, že vznikne nové slovo. I samotné slovo «verlan» vzniklo převrácením slabik slova «l’envers», což znamená „naopak“.

Tady je pár příkladů :

Bežný jazyk [výslovnost]      
femme         [fam]   
copine         [kopin] 
merci          [mersí]  
Arabe         [arab]   
bête            [bet]      
bizarre       [bizar] 
pourri         [puri]
tomber       [tombé] 
vas-y          [vazy] 
flic              [flik] 

Verlan

meuf           [mef]
pineco        [pineko]
cimer          [simer]
beur            [ber]
teubé          [tbé]
zarbi           [zarby]
ripou           [ripu]
béton          [béto]
zyva            [zyva]
keuf            [kef]

Překlad

žena
přítelkyně/kamarádka
děkuji
Arab
hloupý
divný
zkažený
padat
jdi na to
policajt


Verlan, jak ho známe dnes, vznikl v druhé polovině 20. století, i když způsob vytváření nových slov přehazováním písmen nebo slabik je známý už několik století a používal se především pro větší literární efekt psaného textu.

První slova s přeházenými slabikami můžeme najít už v jednom z nejstarších textů francouzské literatury, v legendě o Tristanovi a Isoldě, pocházejícím ze 12. století. Další texty, které používaly stejnou techniku, se rozšířily zejména v 16. a 17. století. V mluvené formě se tento způsov vyjadřování nepoužíval.

Nová éra

S příchodem verlanu se ale objevila úplně nová forma zakódované mluvy, které rozumněli jen ti, kterým byla určena. Proto byl verlan typický nejdříve pro krimminální prostředí.

Z vězení se pak verlan přesunul na předměstí a stal se tak jakousi nepsanou identitou mladé zejména přistěhovalecké generace.

 

killer, mafia, gangster


Verlanem se v hojé míře inspirovali také hudebníci, zejména v rapu a hip-hopu (například skupiny NTM nebo Assassin) ale také popoví zpěváci a rockeři. Zpěvák Renaud nazpíval píseň «Laisse béton», která je celá inspirovaná verlanem a jejíž název je odvozen ze spojení «laisse tomber» neboli „nech to plavat“ (tomber -> béton, viz vysvětleno výše).

Další v pořadí, kteří obdivovali možnosti verlanu, byli také spisovatelé nebo filmoví režiséři, jako například  Claude Zidi a jeho film «Les Ripoux», jehož název je odvozen ze slova pourris -> ripoux, což znamená Prohnilí”). Za tento film získal Claude Zidi 3 Césary (mimojiné za nejlepší film) a dvě další nominace. Určitě stojí za to jej vidět.


Verlan na druhou

Kolem roku 2004 se některá slova z verlanu stala běžnými a vloudila se tak do slovní zásoby a konverzací většinové společnosti. Ztratila tak svoji kódovací schopnost a proto se v některých specifických vrstvách společnosti začalo verlanizovat na druhou.

To znamená, že slova, která již jednou verlanem prošla, jím prošla i podruhé.

Příklad jsou slova jako :

Bežný jazyk

Arabe     [arab]
femme     [fam]

Verlan

beur     [ber]
meuf     [mef]

Verlan na druhou

reubeu     [rb]
feumeu     [fm]

Překlad

Arab
žena


A to nebyli Francouzi, kdyby nešli do extrému a nezačali verlanizovat i slova, která jim nepatří. A protože navzdory jejich nevůli se do francouzštiny dostává čím dál tím víc anglických slov, Francouzi se rozhodli zanechat svoji stopu v lingvistickém světě a začali předělávat i anglická slova.

Příkladem mohou být :

Běžný jazyk

black     [blak]
speed     [spíd]

Verlan
 
kebla     [kbla]
despi     [dspi]


Překlad

černoch
rychlost


Jak vidíte, možnosti francouzštiny jsou neomezené a způsobů jak francouzsky mluvit je nekonečně mnoho. Nebojte se a pusťe se do učení, protože tak se vám otevřou dveře k vytvoření další nové verzi tohoto neskutečně bohatého jazyka.

P.S. : A pokud by Vás zajímalo, jak by vypadala třeba taková klasická bajka vyprávěná ve verlanu, můžete se podívat na následující video.

Dáte mi jistě za pravdu, že s francouzštinou, jak ji známe a milujeme, to má pramálo společného :-).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru