aneb kde se v Paříži můžete poměřit
Věděli jste, že všichni Francouzi mají od 18.století stejnou míru ? Je jím METR. Ale ne jen tak ledajaký, je to do mramoru vytesaný metr na place de Vendôme v Paříži.
Pokud Vás někdy někdo pozve na oběd nebo na večeři na Place de Vendôme, určitě neodmítejte !
Kromě faktu, že je to jedno z nejkrásnějších náměstí, kterými jsem se kdy v Paříži procházela, se tam také nachází pařížský hotel Ritz, kde i pouhé kafe na stojáka na recepci je, jsem o tom přesvědčená, nezapomenutelný zážitek. Nicméně pokud si opravdu nejste jistí výší svého bankovního konta nebo nemáte vysoce postavené přátele, radši směřujte svoje kroky do jiných pařížských kaváren.
Hned vedle hotelu Ritz totiž stojí Ministerstvo spravedlnosti a to by pro Váš prohřešek s nezaplacenou kávou v Ritzu nemuselo mít pochopení.
Place de Vedôme se nachází v prvním pařížském okrsku a je vybudováno v klasicisním stylu. Bylo vystavěno v roce 1686 a má čtvercový tvar s useknutými rohy.
Původně náměstí vévodila jezdecká socha krále Slunce Ludvíka XIV., díky které se náměstí začalo říkat náměstí Velkého Ludvíka, ale socha byla ale během francouzské revoluce zničena a její místo zaujal sloup Vendôme.
Spolu s Place des Victoires, Place de la Concorde, Place des Vosges a Place Dauphine tvoří pětici královských náměstí, která se v hlavním městě Francie nacházejí.
Architektem Place de Vedôme byl Jules Hardouien-Mansart, který je známý především svým striktně definovaným urbanistickým plánem města, kterému se museli bez námitek podřídit tehdejší místní obyvatelé i majitelé budov.
Place de Vendôme je jedním z nejznámějších pařížských náměstí a také jedním z nejluxusnějších na světě. Stalo se sídlem vyhlášených šperkařů, kloboučníků a módních návrhářů a tím také centrem pařížské ale i světové elegance.
A co že má metr společného s náměstím ?
Jak bylo již řečeno Place de Vendôme se stalo centrem dění a společenského života a bylo tak úzce spjato s královskou rodinou, jejími zvyky a rozmary.
Jedím z nich bylo i určování délky podle královských nohou a palců. Všichni se jistě shodneme, že tato metoda byla dosti chatrná a do značné míry nespolehlivá.
Každý region měl navíc ještě svoje lokální míry a váhy a tak například „noha“ v Paříži měla jiné rozměry než „noha“ třebas v Besançonu.
Není se tedy čemu divit, že lidé byli nespokojení a obchodníci volali po sjednocení. Jejich volání bylo vyslyšeno a byla to právě francouzská revoluce, kdo přivedl k životu nový měrný systém.
Revoluční běsnění a následné národní shromáždění učinilo přítrž nejen soše krále Slunce, která původně na náměstí stávala, a v té době už nepopulární královské moci, ale také nestejné královské míře a věčně brblajícím Francouzům.
Nový politický systém nastolil nový pořádek nejen ve společnosti, ale i ve měrných jednotkách. Francouzská revoluce totiž sjednotila všechny míry a v dubnu roku 1795 ustanovila metr jakožto základ veškerého měření.
Trvalo poté ještě několik let, než se nové měřítko zabydlelo v celé zemi a ještě několik dalších desítek let, než se jeho použití rozšířilo i do ostatních míst Evropy, ale lidé konečně měli všichni stejnou míru.
Aby se tento nový způsob měření více přiblížil lidu a ten si na něj mohl lépe zvyknout, bylo na lidmi často navštěvovaných místech v Paříži rozmístěno 16 metrových měřítek vytesaných do mramoru.
Obyvatelé tak mohli kdykoli přijít a na místě bez zbytečného dohadování poměřit, co potřebovali
Dodnes se tato metrová měřítka dochovala jen dvě, jedno z nich právě na Place de Vendôme hned vedle vstupu na Ministerstvo spravedlnosti.
To druhé je pak vytesáno do zdi domu číslo 36 na ulici Vaugirard. Tento metr je tak jediným vzorkem, který se nachází na svém původním místě, kam jej v 18.století umístil architekt Jean-François-Thérèse Chalgrin.
Tak co ... věděli jste, jak vznikl metr ?
Jsem Češka s francouzským srdcem. Česky jsem se narodila, francouzsky žiju. Francouzština je kořením mého života, skrze které objevuji a dál předávám to pravé „savoir vivre“ neboli umění žít tak, jak to umí jen Francouzi.